Historie sociálních sítí

November 25, 2008 by admin

Pojem „sociální síť“ byl zaveden dlouho před tím, než vznikl internet a všechny současné internetové sítě a to již v roce 1954 sociologem z „Manchesterovy školy“ Jamesomem Barnsomem.

Dnes pojem sociální síť znamená určité okolí člověka. Samotný člověk je centrem sociální sítě, jeho známí jsou větvě této sítě, a vztahy mezi lidmi jsou vztahy i v sociální síti. Hlubší bádání nad sociálními sítěmi navede na klasifikace vztahů mezi objekty: jednosměrné, obousměrné, sítě kolegů, spolužáků, atd.

Ve druhé půlce 20. století se sociální sítě začaly vyvíjet jako vědecká koncepce. Na začátku se rozšířily na západě, potom se dostaly i k nám. Následovalo to, že se tento obyčejný pojem sociologů stal trendovou koncepcí, která se stala jedním ze základních pilířů koncepce WEB 2.0, o které se jako první zmínil Tim O’Reilly v září roku 2005 ve svém článku „Tim O‘Reilly – What is Web 2.0“.

I když to zní sebevíc podivně, historicky první sociální sítě tvořily skupiny lidí, kteří používaly klasické maily pro podporu svých sociálních vztahů. Stalo se tak 2.10.1971 v den, kdy byl odeslán první vzkaz na vzdálený počítač. Prvními uživateli sociální sítě se stali „vojáci“ v síti ARPA NET. Byl to první krok k stvoření internetu a současných sociálních internetových sítí.

Dalším krokem bylo objevení IRC (Internet Relay Chat – chat přes internet) systému pro komunikaci v reálném čase. IRC je vynález finského studenta Jarko Ojkarinnen . Již v roce 1988 totiž vznikaly velké sociální sítě, které se ale s dnešními nemohou srovnávat.

První počítače, elektronická pošta, IRC a mnoho dalších technologií se prakticky proměnili v to, čemu se dnes říká internet. 7. srpna 1991 britský vědec Tim Berns-Lee jako první publikoval internetové stránky a udělal tím další krok k vzniku sociálních sítí právě tak, jak je dnes známe .

V roce 1995 Randy Conrad vybudoval první sociální síť classmates.com, která již tehdy měla dost společného se současnými sociálními sítěmi. Tyto webové stránky pomáhaly registrovaným uživatelům hledat a udržovat vztahy mezi spolužáky, studenty a jinými známými. Dnes web čítá přibližně 40 milionů uživatelů, z nichž většina pochází hlavně ze Spojených států a Kanady.

Koncepce Classmates se ukázala jako úspěšná a proto ji následovaly světové giganty jako MySpace, FaceBook, Bebo nebo LinkedIn.

Nejdůležitějším faktorem vývoje telekomunikačních sítí je možnost komunikace mezi osobami

1. Elektronická pošta. Tato forma elektronické komunikace vznikla jako první. Původně se mailová struktura používala pro výměnu zpráv mezi dvěma osobami, ale trocha modifikace umožnila výměnu informace mezi skupinami lidí. Touto modifikací se staly mail-listy.
2. Telekonference nebo informační skupiny. Telekonference se stala další etapou vývoje systému výměny informací. Jejích specialitou se stalo uchování zpráv, jejich třídění a poskytnutí přístupu k archivům.
3. Interaktivní chaty. Rozvoj telekomunikací vedl k tomu, že čím dál více lidí začalo pracovat na internetu online, a proto je logické, že se objevily služby usnadňující takovou komunikaci. Specializovaná služba byla pojmenována Internet Relation Chat (IRC). V rámci této služby komunikace probíhá přes speciální internetové uzly - kanály.

Na samém počátku nebyla komunikace mezi uživateli v těchto službách hlavním cílem. Ony totiž předně zajišťovaly řešení reálných problémů: šíření informací, diskuse, obchodní komunikace. Nicméně, časem se tyto technologie staly dostupné i běžným uživatelům z důvodu poklesu cen za připojení a hardwaru. Komunikace dostala více svobody a v rámci výše zmíněných služeb se formovaly komunity - skupiny lidí spojených společnými zájmy, pro které se komunikace s jinými členy stávala delší a intenzivnější než vně těchto komunit. Nezřídka se online komunikace proměnila i v reálné seznámení. Taková online společenství měla rysy, vyplývající z jejich technické realizace:

1. Pravidlem je identifikování uživatele v systému pomoci nějakého formálního jména, často zkráceného (nickname (angl.) - zdrobnělina, přezdívka). Logicky to umožnilo jednomu uživateli registrovat více přezdívek a tím pádem mít několik virtuálních postav.
2. Hlavním způsobem komunikace byla a zůstává výměna textových zpráv. Jelikož se ale pocity těžko sdělují pomoci textu, objevily se znaky pomáhající emocionálně zabarvit sdělení ) - smajly (smile — úsměv).
3. Charakteristickou odlišností skupiny lidí, trvalé udržující nějaký vztah, je i shromažďování sociální historie vztahů. Tato historie částečně slouží k rozpoznání «cizí-svůj» a jedním z jejích projevů vztahů se stal svérázný styl komunikace, dialogových zkratek - žargonu.
4. Komunikace v podobných prostředích byla zavedena částečně i proto, že existuje již zmiňované zastoupení v podobě virtuální postavy, která nemusí nutně sdílet sociální status «majitele»: pohlaví, vzdělání atd.

Permalink